ITglosa: Počítače a tablety ve školách - dvě tváře digivzdělávání

Za pár dnů začíná další školní rok, a tak se i náš glosátor, ICT odborník a novinář Michal Rada zamýšlí nad dvěma tvářemi digitálních zařízení ve školách.

Blíží se nejnenáviděnější datum dětí - 1. září (tedy letos vlastně 4. září). S notnou dávkou škodolibosti se vždycky dívám na ty protažené dětské ksichty, když jdou první školní den do města, ale pak si vzpomenu na všechny jejich prázdniny a na to, o kolik povinností víc máme my dospělí. Ale o tom psát nechci. Dnes bych se rád zamyslel nad tím, jestli všechny tablety a mobily dětí ve škole jsou přínosem, nebo ne.

Znám několik druhů učitelů. Jedni jsou schopni vyhodit dítě ze školy, jen ho vidí s telefonem či tabletem, druzí se snaží tablet či mobil nechat děti využívat v rozumné míře, ba dokonce ponoukají vedení, aby tablety nakoupilo, ano takoví to jsou rebelové.  A stále existují dva i podobně nesmiřitelné tábory - zastánců a odpůrců. Je asi pochopitelné, že třeba Google Glass při zkoušení promítající žákovi přímo do oka odpovědi na otázky, by učitele asi moc nepotěšily. Na druhou stranu už trochu kontroverzní je otázka, zda když se při hodině matematiky může používat kalkulačka, jestli je opravdu takový rozdíl v používání mobilu. No naštěstí učitelé netuší, že (prý) existují aplikace, co dokážou vyfotit matematickou úlohu a rovnou ji spočítat.

Zajímavou oblastí jsou školní sešity. Člověk si v dnešní době tak trochu musí říkat “proč?” Proč se vláčet s papírovými sešity a zatěžovat si záda, když lepší službu splní cloudový office balík, či dokonce specializovaná aplikace? Ano jeden z argumentů je, že mobil či tablet či notebook nemají všechny děti, ale pro ty, které ho mají, by se jeho používání mělo dovolit.

Proč si to myslím? Protože se stále víc setkávám s dětmi a mladými, lidmi, kteří mají neustále při sobě takové zařízení a … a jediné věci, co s ním dělají, jsou Facebook, Instagram a pokud je WiFi, tak sledování OneTV a YouTube. V dotazníku se chlubí, jak skvěle jsou digitalizovaní, ale běda, jak jim dáte nějaký složitější úkol, aby si něco vyhledali a nějak to prezentovali. A to je - aspoň podle mě - obrovský problém. Znám spoustu dětí, které nerady čtou. Jakmile jim dáte papírovou knihu, dostanou osypky. Proč u nich nezkusit spojit povinnost s tím, co je baví?

Ale vraťme se do školy. Většina vedení škol je vyloženě líná a místo toho, aby pomohli potenciál mobilních zařízení ve škole použít, děti za cokoliv s displejem trestají. Doslechl jsem se dokonce i o školách, kde mobilní telefony musejí za všech okolností děti odevzdat ráno učiteli a mohou si je vyzvednout až po celodenním vyučování, což je mimochodem již za hranicí trestnosti a vedení podobných škol by měli za podobné praktiky exemplárně potrestat a dát za to pár nepodmíněných trestů, aby si podobné praktiky ostatní školy rozmyslely. Pozor, nemluvím o situaci, kdy učitelka zabaví dítěti telefon v hodině a dá mu ho zpět na konci hodiny. Ale zase, jaká má tedy být míra tolerovaného využívání mobilních zařízení?

Opět to má dva úhly pohledu. Jeden je, pokud škola vlastní tablety a dává je k dispozici dětem. Tedy jsou to zařízení školy a využívají se za jejích podmínek. Tady asi personalizované účty školáků třeba i s podporou školních sešitů sice očekávat nemůžeme, no na druhou stranu zde, pokud to škola udělá rozumně, tak to opravdu bude pomáhat tak, jak má a tam, kde má. Druhým pohledem jsou zařízení, které vlastní žáci a která by mohla škola využít - respektive motivovat využít žáky pro lepší výuku.

O tom, co je lepší, vás nechám přemýšlet už samotné. Ale schválně se zkuste zeptat svých dětí, jestli by mobilní zařízení chtěli využívat víc i ve škole. A pokud to bude rozumné, je na to opravdu čas. Zpátečnický přístup je nemoderní, a i se všemi jeho zápory budoucnosti dětí spíš uškodí.

Poslední prázdninový týden mějte klidný vy i vaše děti, to vám přeje Michal Rada.

 

Autor: Michal Rada