Konference Emailing 2020: kinetické emaily i AI

E-mail již dávno není pouze vynikající prodejní či retenční nástroj, ale pomáhá také s budováním značky nebo vztahů se zákazníky. Právě těmito trendy se bude začátkem října zabývat největší nezávislá konference o e-mailovém marketingu Emailing 2020, na níž zazní také první informace o oborových novinkách v čele s interaktivními e-maily.

Jsou interaktivní e-maily hudbou budoucnosti, nebo naopak produktem, který je drahý a nevyplatí se? Zatímco nezávislá konzultantka a jeden z hlavních spíkrů Emailing 2020 Becs Kemmová není o jejich přínosu přesvědčena, další hvězdný řečník Alex Ilhan doufá, že interaktivní maily budou tvořit velkou část budoucnosti. „Jak je to právě s interaktivními, respektive kinetickými e-maily nebo dalšími novinkami v e-mailové komunikaci se dozvíte v rámci 2. ročníku konference Emailing 2020. Ta letos odstartuje 5. října v 9 hodin v Konferenčním centru City v Praze,“ říká Martin Halama, odborný garant konference z pořádající společnosti ACOMWARE.

Hlavními tématy letošního ročníku Emailing 2020 přitom bude vedle kinetických e-mailů také využití umělé inteligence. „K hlavním řečníkům Alexi Ilhanovi a Becks Kemmové, kteří budou v České republice prezentovat vůbec poprvé, se připojí také další světová jména. Jedním z nich je Derick Wiesner, který pracuje více než 24 let pro společnost IBM,“ říká Martin Halama. Derick Wiesner ve své přednášce přenese účastníky do světa korporátního byznysu.

Reálný příklad ze zahraniční praxe představí Frank Strzyzewski, výkonný ředitel XQueue GmbH. Jeho přednáška se zaměří na to, jaký význam má automatizace, či jak lze pomocí detailnějších analýz a propojení více kanálů docílit lepších výsledků. Návštěvníci konference se také dozvědí, jak vypadá spolupráce mezi ESP a klientem na západ od našich hranic.

Kromě přednášek chystají pořadatelé ve spolupráci s partnery jako IBM, Exponea nebo Ecomail také řadu workshopů „Návštěvníci si budou moci vybrat mezi workshopy na téma fungování vybraných ESP v praxi, segmentací dat nebo automatizací. Počítáme s tím, že na nich zazní řada záludných otázek, na které dostanou lidé od předních odborníků odpověď,“ dodává Halama.

Konferenci Emailing 2020 pořádá konzultační společnost ACOMWARE. Vstupenky jsou v prodeji na webových stránkách

Autor: Petr Smolník, šéfredaktor

Počet pracovních úrazů stoupá a může za to nedodržování bezpečnosti práce

Podle Státního úřadu inspekce práce se v České republice v loňském roce událo 104 pracovních úrazů s tragickým koncem, oproti předchozím rokům toto číslo klesá. Meziročně však stoupl celkový počet pracovních úrazů, a to z 46 331 na 47 379. Ve velké míře za to může nedodržování zásad bezpečnosti práce. Co vše si pod tím představit? Poradili odborníci ze společnosti Extéria, která je členem České asociace franchisingu (ČAF).

Když se řekne BOZP a PO, neboli bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana, většině z nás se asi vybaví školení po nástupu do práce, či školy. Pro podnikatele zase může být BOZP strašákem, náročnou administrativní aktivitou a rizikem pokuty. Ve skutečnosti jde o velmi široký obor zahrnující spoustu oblastí. „Obecně si jej můžeme představit jako všechna možná i nemožná opatření, která jsou stanovená právními předpisy, ale i samotným zaměstnavatelem, a mají za cíl předcházet ohrožení a poškození lidského zdraví při pracovním procesu,“ vysvětluje Miloslav Ramach, jednatel společnosti Extéria,

Na co vše se BOZP vztahuje?

Důležitou oblastí BOZP je management rizik, který zahrnuje vyhledávání a vyhodnocování všeho, co by se na pracovišti mohlo přihodit. Od identifikace rizik se pak odvíjí celá BOZP. Vytvořeny jsou technické a organizační požadavky na pracovní prostředí a pracovní postupy, v závislosti na možných rizicích musí být dodržována také hygiena. Navazují na to také pravidelné lékařské prohlídky, které jsou pro výkon některých zaměstnání nezbytné. O všech postupech a požadavcích by zaměstnanci měli být informováni prostřednictvím efektivního a pravidelného školení. Cílem BOZP je nejen ochrana zaměstnance před akutním úrazem, ale také před problémy, které se mohou vyvinout postupně. „Zaměstnavatel by měl tedy například zajistit, aby zaměstnanec seděl v práci na pohodlné ergonomické židli, která mu nebude ničit záda, nebo dostatečné osvětlení, díky kterému nebude trpět jeho zrak,“ dodává Miloslav Ramach, jednatel společnosti Extéria.

Koho se to týká?

BOZP se ve své podstatě týká úplně všech. Povinnost zajišťovat BOZP se vztahuje na zaměstnavatele a zaměstnance ve větších firmách, ale také na fyzické osoby OSVČ, které pracují samostatně, jako jsou například praktičtí lékaři, kadeřnice nebo tlumočníci. Odpovědni za zajištění BOZP jsou vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení. Zaměstnanci, kteří nejsou ve vedoucích pozicích, ale jsou o zásadách poučeni, jsou zase povinni je dodržovat. BOZP je kontrolována Státním úřadem inspekce práce, který je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Při odhalení nedostatků může úřad požadovat jejich odstranění a udělovat pokuty.

Pracovní úraz – a co teď?

Výsledkem nedodržování zásad může být pracovní úraz, což je takový úraz, který se stane při výkonu práce a nezávisle na vůli pracujícího. Jak při něm postupovat? V prvé řadě je logicky nejdůležitější bezprostředně vyřešit problém. „Pokud jde o vážnější úraz, znamená to podání první pomoci, zavolání sanitky a podobně. Následně je nezbytné zajistit, aby nedošlo k dalším škodám na zdraví či majetku,“ vysvětluje Miloslav Ramach.

Druhým důležitým bodem je činnost, na kterou se bohužel často zapomíná, a sice zajištění místa úrazu. I zdánlivá banalita, jako vyfocení místa, může být v dalších bodech zásadní. Ideální je vše zdokumentovat co nejpečlivěji. Může se však také stát, že zaměstnavatel tento bod přeskočí záměrně, aby nebylo odhaleno jeho pochybení.

Zatřetí je bez zbytečného odkladu nutné úraz nahlásit. Vyžaduje-li zranění více než pětidenní hospitalizaci, je potřeba jej nahlásit na oblastním inspektorátu práce. Může se také stát, že je v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin. V takovém případě je zřejmé, že je potřeba úraz nahlásit také na Policii ČR, stejně tak ve všech případech, kdy je následkem úrazu úmrtí. Úrazy s drobnějšími následky stačí nahlásit pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu.

Nakonec je v souvislosti s druhým bodem potřeba vyšetřit příčinu pracovního úrazu, projít důkladně celou dokumentaci a určit, kde je pochybení a kdo je za úraz zodpovědný.

Autor: Petr Smolník, šéfredaktor

ITglosa: Kapesní vzpomínky

Dnes bude náš glosátor Michal Rada nostalgický a zavzpomíná na kapesní počítače v dobách ještě před iPhonem. Ano, i takové doby byly a v kapsách technických machrů se nosily chytré krabičky i tenkrát.

Nedávno jsem se potkal s člověkem, kterého jsem víc jak patnáct let neviděl. Znali jsme se tehdy jako ajtý novináři, dnes už jsme oba někde jinde, ale dá se bez nadsázky říct, že tehdy jsme patřili i mezi novináři ke geekům. Trochu jsme si zavzpomínali na tehdejší časy i na tehdejší techniku. Už tenkrát jsme byli líní a pohodlní a nechtělo se nám v brašnách tahat těžké a neforemné notebooky, takže už tenkrát jsme chtěli kapesní stroje.

Měl jsem leccos, od Atari Portfolio (tehdy bombastický kapesní mininotebook s MS-DOSem na kterém běžel dokonce Norton Commander a celé to šlapalo na 2 tužkové baterky), přes různé komunikátory od Nokie z řad 9xxx, přes kapesní handheldy s klávesnicí a dnes už neznámou odnoží Windows CE, až po palmtopy. V mé kapse pořád byl nějaký takový přístrojek, samozřejmě většinou s klávesnicí, protože tehdejším penem (předchůdce stylusu) se na soudobých softwarových klávesnicích psalo opravdu jen za trest.

Ano, kapesní počítače byly i před iPhony a telefony s Androidem. Když opomenu Psiony, které mě nikdy nijak neoslovily, ani dnes už nevím proč, tak existovaly třeba takové kousky jako Nokia 9000 sice s monochromatickým displejem, ale se skvělou klávesnicí. A měly různé klienty, takže třeba si takhle sedíte v hospodě a kolega vám volá, že chcípl server s databází pro Novinky.cz, jestli byste nemohl hned narychlo přijet se na to podívat. Tak si objednáte pivo, přihlásíte se z mobilu s klávesnicí k serveru, otočíte ho a tradá. To ani dneska prakticky nejde, nebo vy jste snad na moderních mobilních telefonech se softwarovou klávesnicí zkoušeli zadávat příkazy Linuxu? Připomínám, že hovoříme o konci devadesátých letech, jo o období před Facebookem, kdy vrcholem komunikace geeků stále byly, byť webové, BBS. Byla to doba Kecárny, Xchatu a mimochodem jednoho českého prvenství v podobě online kalendáře na Atlasu.

Zavzpomínal jsem si na to, co všechno již tehdy kapesní asistenti, ať už samostatně pracující jako handheldy či jako mobilní telefony (říkalo se jim komunikátory) uměly. Psal jsem článek, dorazil na místo, z kapsy vyndal krabičku, odklopil displej, napsal článek a hned ho odeslal editorovi. Paráda. Ani dnešní novináři to nemají s pouze dotykovým displejem tak jednoduché.

Připomněl jsem si tuhle dobu, když jsme nedávno jeli metrem, já měl svůj iPhone v kapse a před sebou jen bezdrátovou klávesnici. Takže si představte magora, kterej má v metru na kolenou jen klávesnici, která evidentně není k ničemu připojená, protože jsem měl mobil v kapse, lidi se na mě prý dívali, jako kdybych se zbláznil a jen si hrál na to, že mám počítač. Skvělý pocit. Ano i dnes píšu na kapesním zařízení, i když pravda ne už tak kompaktním. Mám mobil vložený do stojánku, který je u externí klávesnice, nebo ho dokonce ani nevyndávám z kapsy a mám klávesnici jen připojenou. Ta klávesnice i ten mobil jsou hezčí, déle vydrží, pracuje se na nich pohodlně, přesto si nemůžu odpustit nostalgický povzdech nad kapesními PDA dvacet let starými. Samozřejmě, měl bych dodat, že tehdy jsem ještě viděl, jinak bych je nemohl ovládat. Zase na druhou stranu, dnes můžu díky hlasovému výstupu pracovat bez displeje a šokovat lidi v metru.

S nostalgií v oku přeje krásný týden Michal Rada.

 

Autor: Michal Rada